MUDr. Milan NAGY knihy :)  books

Jak sme vykúrili Ňemcú

        Byli časy, ket sme byli mlaďí, zdraví, a aj bohaťí. Ot dobroty sme nevyskakovali, aňi nechoďili tancovat na lad, ale lyžovat ano.

        A tak rás sme sa celá partija vybrali do rakúských Alp pošmýkat sa na ňejaký ten ledovec. Byl to skutečňe vydarený výlet se fšelijakýma zážitkama, napr. prvňí aj posledňí rás v živoce sem na svahu zažil echtovňí difúzňí svjetlo v hmle, z kerého sa ňekerým aš zle robilo. Ale o tem vám nescu písat.

        Bývali sme v príjemňím súkromňím penziónku s velice milýma staršíma domácíma. Rás na objedze sa dovalila grupa hlučňejších Ňemcú, kerí bezohledňe, nehleďíc na naše stravováňí, kým im donésli objed veselo tahali cigaretky a zadymovali aj náš prostor. Paňi domácí to bylo dosť nepríjemné, no nenašla odvahu ich upozorňit na toto preca len arogantňí prušácké správáňí.

        My sme dojedli, a naši súsedzi jest akorát začali. Ftedy mi napadlo, že vlastňe já mám ze sebú škatulku cigár, keré sem dostal pri ňejakéj svátečnéj príležitosci. Hajde pro ňe, a šeci jak nás tam bylo asi deset sme začali dymačit jak lokomotívy za prvňí republiky.

        Paňi domácá sa enem cicho pod fúzy usmívala. Pomály její úsmjev, ona ceuá, a nakonec áj Ňemci zmizli v totálňě zadýmenéj jedálňi. Vypadalo to s troškú nadsázky jak na požárovisku potpálenéj staréj budovy, kerá developérovi zavadzá v jeho biznis plánoch.

        Ket sa počasi kúdele cigárového dýmu rosplynuli, Ňemcú tam uš jaksi nebylo, asi sa rosplynuli téš.

        A tak sme my Slováci v Rakúsku vykúrili Ňemcú.

dedo Pejo